চি++: বিভিন্ন সংশোধনসমূহৰ মাজৰ পাৰ্থক্য

অসমীয়া ৱিকিপিডিয়াৰ পৰা
Content deleted Content added
No edit summary
টেগ্‌: ম'বাইল সম্পাদনা ম'বাইল ৱে'ব সম্পাদনা উচ্চতৰ ম'বাইল সম্পাদনা
105 নং শাৰী: 105 নং শাৰী:


[[শ্ৰেণী:প্ৰগ্ৰামিং লেংগুৱেজ]]
[[শ্ৰেণী:প্ৰগ্ৰামিং লেংগুৱেজ]]
[[শ্ৰেণী:হাই লেভেল প্ৰগ্ৰামিং লেংগুৱেজ]]

06:34, 28 February 2021ৰ সংস্কৰণ

চি++
সৃষ্টিৰ সময় ১৯৮৫; ৩৯ বছৰ  আগতে (1985)
সৃষ্টিকৰ্তা বিজাৰনে ষ্ট্ৰৌষ্ট্ৰাপ
বিকাশক ISO/IEC JTC1 (Joint Technical Committee 1) / SC22 (Subcommittee 22) / WG21 (Working Group 21)
Stable release C++17 (ISO/IEC 14882:2017) (১ ডিচেম্বৰ ২০১৭; ৬ বছৰ আগত (2017-12-01))
Preview release C++20
Typing discipline Static, nominative, partially inferred
Major implementations GCC, LLVM Clang, Microsoft Visual C++, Embarcadero C++Builder, Intel C++ Compiler, IBM XL C++, EDG
Influenced by Ada,[1] ALGOL 68, C, CLU,[1] ML, Mesa,[1] Modula-2,[1] Simula, Smalltalk[1]
Influenced Ada 95, C#,[2] C99, Chapel,[3] Clojure,[4] D, Java,[5] JS++,[6] Lua, Nim,[7] Perl, PHP, Python,[8] Rust, Seed7
অপাৰেটিং চিষ্টেম Most major
ফাইল এক্সটেঞ্চন .C, .cc, .cpp, .cxx, .c++, .h, .hh, .hpp, .hxx, .h++
পৰিয়াল চি
Wikibooks logo C++ Programming at Wikibooks

চি++ (ইংৰাজী: C++) হ’ল এটি অবজেক্ট অৰিয়েণ্টেড প্ৰগ্ৰামিং (OOP) ভাষা।[9] ১৯৮০ চনত ডেনিচ কম্পিউটাৰ বিজ্ঞানী বিজাৰনে ষ্ট্ৰৌষ্ট্ৰাপ (Bjarne Stroustrup) -য়ে যুক্তৰাষ্ট্ৰৰ 'এ টি এণ্ড টি বেল লেৱৰ’টৰি'ত চি++ বিকাশ কৰে চি প্ৰগ্ৰামিং ভাষাৰ বিস্তাৰিত ৰূপৰ আধাৰত।[10] ইয়াক এক মধ্যস্তৰীয় ভাষা বুলি জনা যায়, কাৰণ ই উচ্চস্তৰ আৰু নিম্নস্তৰৰ ভাষাৰ সুবিধাৰ এক সংযোজন।

চি++ ত ব্যৱহাৰ হোৱা সংখ্যা, আখৰ, আৰু বিশেষ চিহ্নসমূহ-

  • আখৰ : A-Z, a-z
  • সংখ্যা : 0-9
  • বিশেষ চিহ্ন: স্পেচ (space) + - * / ^ \ ( ) { } =! = < > ' " $ ,; : %! &? _ # <= => @
  • White spaces : Horizontal tab (→), blank space, Carriage return Newline, Form feed.

মান নিৰ্ধাৰণ

১৯৯৬ চনত ষ্টকহোমত হোৱা চি++ ষ্টেণ্ডাৰ্ড কমিটিৰ বৈঠকৰ দৃশ্য
চন চি++ ষ্টেণ্ডাৰ্ড ইনফৰমেল নেম
১৯৯৮ ISO/IEC 14882:1998[11] C++98
২০০৩ ISO/IEC 14882:2003[12] C++03
২০১১ ISO/IEC 14882:2011[13] C++11, C++0x
২০১৪ ISO/IEC 14882:2014[14] C++14, C++1y
২০১৭ ISO/IEC 14882:2017[15] C++17, C++1z
২০২০ to be determined C++20, C++2a

চি++ ৰ এটা আৰ্হি

#include<iostream>
using namespace std;
int main()
{
 cout << "Hello Wikipedia"<< endl;
 cin.get();
}
Hello Wikipedia


সাধাৰণ ডাটা টাইপ

প্ৰতিটো প্ৰগ্ৰামত এটা নিৰ্দিষ্ট অনুক্ৰমৰ কিছুমান ডাটায়ে অপাৰেশনসমূহৰ এটা চেট নিৰ্দিষ্ট কৰে। যিহওক, ডাটা বিভিন্ন ধৰণৰ হ’ব পাৰে৷ যেনে- এটি সংখ্যা, এটি আখৰ, বুলিয়ান মান (Boolean Value) ইত্যাদি৷ চি++ য়ে প্ৰচুৰ পৰিমাণে ডাটা টাইপ সমৰ্থন কৰে। চি++ ৰ দ্বাৰা সমৰ্থিত বিল্ট ইন বা সাধাৰণ ডাটা টাইপসমূহ হ’ল- ইণ্টেজাৰ, ফ্লটিং পইণ্ট আৰু কেৰেক্টাৰ টাইপ৷

ইণ্টেজাৰ টাইপ (Integer type; int)

ফ্লটিং পইণ্ট টাইপ (Floating point type; float)

কেৰেক্টাৰ টাইপ (Character type; char)

টোকেনসমূহ

  • Keyboard
  • Identifiers
  • Literals
  • Punctuators
  • Operators

লগতে চাওক

  1. অবজেক্ট অৰিয়েণ্টেড প্ৰগ্ৰামিং
  2. চি প্ৰগ্ৰামিং ভাষা
  3. ডব্লিউ থ্ৰী স্কুলচ্
  4. বিজাৰনে ষ্ট্ৰৌষ্ট্ৰাপ
  5. ৱৰ্ল্ড ৱাইড ৱেব
  6. ৱেবছাইট

তথ্য সংগ্ৰহ

  1. 1.0 1.1 1.2 1.3 1.4 Bjarne Stroustrup. "A history of C++: 1979-1991". https://dl.acm.org/doi/10.1145/234286.1057836। আহৰণ কৰা হৈছে: 2020-04-21. 
  2. Naugler, David (May 2007). "C# 2.0 for C++ and Java programmer: conference workshop". Journal of Computing Sciences in Colleges খণ্ড 22 (5). "Although C# has been strongly influenced by Java it has also been strongly influenced by C++ and is best viewed as a descendant of both C++ and Java.". 
  3. "Chapel spec (Acknowledgements)". Cray Inc. 1 October 2015. https://chapel-lang.org/spec/spec-0.98.pdf। আহৰণ কৰা হৈছে: 14 January 2016. 
  4. "Rich Hickey Q&A by Michael Fogus". http://www.codequarterly.com/2011/rich-hickey/। আহৰণ কৰা হৈছে: 2017-01-11. 
  5. Harry. H. Chaudhary (28 July 2014). "Cracking The Java Programming Interview :: 2000+ Java Interview Que/Ans". https://books.google.com/books?id=0rUtBAAAQBAJ&lpg=PA133&pg=PA133#v=onepage&q&f=true। আহৰণ কৰা হৈছে: 29 May 2016. 
  6. Roger Poon (1 May 2017). "Scaling JS++: Abstraction, Performance, and Readability". https://www.onux.com/jspp/blog/scaling-jspp-abstraction-performance-and-readability/। আহৰণ কৰা হৈছে: 21 April 2020. 
  7. "FAQ Nim Programming Language". https://nim-lang.org/faq.html। আহৰণ কৰা হৈছে: 2020-04-21. 
  8. "9. Classes — Python 3.6.4 documentation". docs.python.org. https://docs.python.org/tutorial/classes.html। আহৰণ কৰা হৈছে: 2018-01-09. 
  9. "C++ Introduction". ডব্লিউ থ্ৰী স্কুলচ্. https://www.w3schools.com/cpp/cpp_intro.asp। আহৰণ কৰা হৈছে: 28 may 2020. "The language was updated 3 major times in 2011, 2014, and 2017 to C++11, C++14, and C++17." 
  10. "Uses of C++ In Real World". Educba.com. https://www.educba.com/uses-of-c-plus-plus/। আহৰণ কৰা হৈছে: 28 may 2020. 
  11. "ISO/IEC 14882:1998". International Organization for Standardization. https://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_ics/catalogue_detail_ics.htm?ics1=35&ics2=60&ics3=&csnumber=25845. 
  12. "ISO/IEC 14882:2003". International Organization for Standardization. https://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_ics/catalogue_detail_ics.htm?ics1=35&ics2=60&ics3=&csnumber=38110. 
  13. "ISO/IEC 14882:2011". International Organization for Standardization. https://www.iso.org/iso/iso_catalogue/catalogue_ics/catalogue_detail_ics.htm?ics1=35&ics2=60&ics3=&csnumber=50372. 
  14. "ISO/IEC 14882:2014". International Organization for Standardization. https://www.iso.org/iso/home/store/catalogue_ics/catalogue_detail_ics.htm?csnumber=64029&ICS1=35&ICS2=60. 
  15. "ISO/IEC 14882:2017". International Organization for Standardization. https://www.iso.org/standard/68564.html. 

বাহ্যিক সংযোগ

  1. W3schools.com
  2. Educba.com